UMPRUM – Vysoká škola umělecko průmyslováSTUDIJNÍ PLÁNY

Animace a film - semestrální práce I

Zapsat Zobrazit rozvrh
Kód Zakončení Kredity Rozsah Semestr
GB4S1 ZK 9
Garant předmětu:
Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
Anotace:

Anotace:

Individuální ateliérová výuka je těžištěm vzdělávacího procesu v rámci celého studijního programu. Jedná se o souvislý proces trvající 12 týdnů (s dotací min. 12 hodin týdně), v jehož rámci se student věnuje své semestrální práci pod vedením pedagogů ateliéru. Na toto období pak navazuje třítýdenní klauzurní projekt, který řeší a obhajuje každý student samostatně po konci semestru.

Předmět Ateliérová výuka - Semestrální práce je podřízen výukovému záměru vedoucího pedagoga ateliéru, který určuje témata jednotlivých úkolů, jejich formát (individuální nebo týmový projekt) a harmonogram zpracování jednotlivých úkolů. Podle charakteru jednotlivých úloh participují na semestrální práci též externí odborníci formou jednorázových specializovaných přednášek, workshopů a konzultací. Součástí semestrální práce mohou být krátké exkurze.

V průběhu ateliérové výuky využívá student bezprostředně zkušenosti nabyté studiem odborných a teoreticko-uměnovědných předmětů, aplikuje získané praktické dovednosti, ověřuje si schopnost konstruktivní kritiky i sebereflexe, učí se různým rolím v pracovním týmu. V závislosti na oboru je též nucen zohledňovat ve vlastní tvorbě platné etické i oborové normy a standardy, reagovat na společenskou objednávku, požadavky zadavatele i situaci na trhu a prezentovat výstupy své tvůrčí činnosti veřejnosti nejen odborné, ale i laické.

Komplexita, obtížnost a nároky kladené na studenta při zpracovávání semestrálních úkolů odpovídají stupni studia, v němž se student nachází. V obecné rovině vyplývá typ úloh i požadovaná míra komplexity jejich zpracování z charakteru jednotlivých fází vzdělávacího procesu:

1.V prvním ročníku student získává základní znalosti ergonomie pohybu v animaci a základních procesů při výstavbě audiovisuálního díla.

2.Ve druhém ročníku se student seznamuje s dalšími animačními technikami a technologiemi. Osvojuje si práci s kamerou a světlem, obeznamuje se s prostorovou (loutkovou) animací a prohlubuje si znalosti filmové řeči. Učí se uplatňovat znalosti základních procesů při výstavbě audiovisuálního díla.

Student se v 1. a 2. ročníku seznámí se základy ergonomie pohybu, ovládáním fotoaparátu (ISO, CLONA, ČAS), optikou (objektivy a jejich specifiky), pravidlem osy, dramaturgií střihové skladby a technologiemi střihu a postprodukce.

3.Ve třetím ročníku by se měl student věnovat výrobě projektu, ve kterém uplatní již nabyté zkušenosti, a kde začíná rozvíjet svůj zájem o konkrétní techniku, se kterou se seznámil v předchozích ročnících studia. Zároveň je podporována týmová spolupráce - jak v rámci ateliéru, tak celé školy. V tomto ročníku se doporučuje také absolvování stáže, v rámci školy, nebo v zahraničí.

4.Během čtvrtého ročníku se student věnuje vývoji svého bakalářského filmu. V průběhu zimního semestru čtvrtého ročníku se studenti podílejí na ateliérovém zadání a souběžně s ním již připravují námět na svůj bakalářský projekt. Ve výjimečných případech lze umožnit studentovi v zimním semestru čtvrtého ročníku přípravu bakalářské práce, pokud tomu odpovídá její náročnost. V letním semestru se již naplno věnuje výrobě.

Úkoly v jednotlivých semestrech jsou různorodé a postupují od jednodušších ke složitějším tak, aby obsáhly co největší šíři možných výstupů očekávatelných v budoucím praktickém životě. Od třetího ročníku se může student zcela individuálně rozhodovat, zda se bude věnovat experimentální tvorbě, nebo bude jeho snahou posunout výstup na profesionální úroveň (využití profesionálnějšího prostředí a finanční podpory).

Ateliér usiluje o výchovu komplexního autora, výtvarníka, režiséra, znalého střihové skladby, zvukové složky filmu, filmových postupů, s orientací v technologiích i teorii oboru, ale především svébytného originálního tvůrce, stále hledajícího nové cesty a řešení. Absolvent bude dostatečně odborně připraven uplatnit se na některé z pozic při výrobě nejen animovaného filmu (výtvarník, výroba, střih, postprodukce, animace, motion design ad.), v grafických studiích i při samostatné práci na autorském videu.

Výukové fáze předmětu jsou:

-Zadání - strukturované podle ročníků, nebo společné s rozdílnými požadavky na jeho zpracování;

-Analýza - individuální, nebo kolektivní;

-Rozpracování - směr uvažování, skici, varianty, autentický pohled studenta na zadané téma;

-Tvorba návrhu - invenční řešení, procesní modelování, provázání s oborovými znalostmi, „řemeslné“ zpracování návrhu;

-Prezentace - volba médií, schopnost sdělení, argumentace a obhajoby práce;

-Hodnocení a zpětná vazba - je výhradně v kompetenci vedoucího pedagoga.

Požadavky:
Osnova přednášek:
Osnova cvičení:
Cíle studia:

Cíle předmětu:

-podporovat individuální rozvoj tvůrčího potenciálu každého studenta v interakci s vedoucím ateliéru i ostatními studenty oboru, a to prostřednictvím kombinace krátkodobých či dlouhodobějších (vícesemestrálních) úkolů;

-vést studenta k vytříbení individuálních dovedností a uměleckého zaměření;

-podporovat týmovou a mezioborovou spolupráci studentů;

-rozvíjet studentovu schopnost vyhledávat informace či zdroje inspirace a formulovat východiska tvůrčího záměru;

-rozvíjet studentovu schopnost zvolit vhodnou formu a nástroje s ohledem na nejlepší řešení realizace vytyčeného cíle;

-rozvíjet studentovu schopnost reflektovat situaci v oboru a opírat se o znalosti z teorie a historie daného uměleckého oboru;

-rozvíjet studentovu schopnost argumentačně obhájit navržený způsob řešení a možné alternativy a vhodným způsobem ho/je prezentovat.

Výsledky učení:

Student je po úspěšném absolvováni předmětu schopen:

-pracovat samostatně i v týmu na realizaci tvůrčího úkolu v rámci daného zadání;

-aplikovat získané odborné znalosti a praktické dovednosti;

-zhodnotit a určit míru pracnosti zadaného úkolu;

-chápat fáze pracovních postupů a rolí, které jim přísluší - ví, na koho se v rámci problematiky obrátit, aby dokázal konkrétní zadání splnit v co nejvyšší kvalitě;

-chápat principy estetiky, kompozice a samostatně a konstruktivně uvažovat nad problematikou;

-vytvořit obsáhlou rešerši na zvolené téma a vyvodit její závěry;

-srozumitelně prezentovat výstupy své tvůrčí činnosti odborné i laické veřejnosti slovem i písmem.

-navrhnout a obhájit vhodná řešení pro zpracování tvůrčího úkolu a rozhodnout o vhodné formě výstupu

-reflektovat ve zpracování daného tvůrčího úkolu znalosti z teorie a historie umění daného uměleckého oboru i platné etické a oborové normy a standardy.

Způsob hodnocení:

Výstupy tvůrčí činnosti ze semestrální ateliérové výuky jsou hodnoceny pouze vedením ateliérů za účasti všech studentů a zohledňují kromě uměleckých výstupů i účast na výuce, workshopech, kvalitu zpracování podkladů pro finální výstup i způsob prezentace. Cílem hodnocení je poskytnout studentovi formativní zpětnou vazbu. V případě, že student není hodnocen z vážných důvodů, může během tří týdnů dokončit požadovaný výstup a je hodnocen stejným způsobem. Pokud student uspěje v semestrálním hodnocení ateliérové výuky, pokračuje zpracováním klauzurního projektu.

Hodnotící škála: 1= výborně, 2= velmi dobře, 3= dobře, 4= neuspěl

Umělecká škála na UMPRUM: 12 - 10= výborně, 9 - 7= velmi dobře, 6 - 4= dobře, 3 - 0= neuspěl.

Studijní materiály:

Dle konkrétního semestrálního zadání.

Povinná literatura:

DUTKA, Edgar. Scenáristika animovaného filmu - Minimum z historie české animace. Praha AMU 2006. 146 s. ISBN 80-7331-069-4

DUTKA, Edgar. Minimum z dějin světové animace. Praha AMU 2004. 159 s. ISBN 8073310120

GREGOR, Lukáš. Základy analýzy animované filmu. 1. vyd. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2011, ISBN: 978-80-7454-112-4 (ke stažení v PDF)

KUBÍČEK, Jiří. Úvod do estetiky animace. Praha AMU 2004. 108 s. ISBN 80-7331-019-8

VALUŠIAK, Josef. Základy střihové skladby. 3. rozšířené vydání. Praha: FAMU, 2005. 146 s. ISBN 80-7331-039-2.

WILLIAMS, R. - The Animator's Survival Kit

Doporučená literatura:

ANIMA MUNDI; WIEDEMANN, Julius (editor). Animation Now! Köln Taschen 2004. 352 s. ISBN 3-8228-2588-3

BENDAZZI, Giannalberto. Cartoons: one hundred years of cinema animation. Bloomington: Indiana University Press, c1994, s. 3-14. ISBN 0253311683.

BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Umění filmu: úvod do studia formy a stylu. 1. vyd. Překlad Petra Dominková, Jan Hanzlík, Václav Kofroň. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2011, 639 s. Albatros Plus. ISBN 978-807-3312-176.

BORDWELL, David a Kristin THOMPSON. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 2., opr. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2011, s. 19-40. ISBN 978-80-7331-207-7.

DOVNIKOVIČ, Borivoj. Škola kresleného filmu. Vyd. 2. Praha AMU 2007. 180 s. ISBN 978-80-7331-091-2

KERLOW, Isaac. Mistrovství 3D animace. Brno Computer Press, a. s., 2011. 496 s. ISBN 978-80-251-2717-9

McCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. Praha BB art 2008. 224 s. ISBN 978-80-7381-419-9

MONACO, James. Jak číst film: svět filmů, médií a multimédií: umění, technologie, jazyk, dějiny, teorie. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 735 s. Albatros Plus. ISBN 80-000-1410-6.

Webová stránka předmětu:
Poznámka:
Rozvrh na zimní semestr 2022/2023:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2022/2023:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 6. 12. 2022
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://sp.vsup.cz/cs/predmetGB4S1.html