UMPRUM – Vysoká škola umělecko průmyslováSTUDIJNÍ PLÁNY

Fotografické technologie 1

Zapsat Zobrazit rozvrh
Kód Zakončení Kredity Rozsah Semestr
1641 Z 1
Garant předmětu:
Tomáš Štanzel
Jméno vyučujícího (jména vyučujících):
Tomáš Štanzel
Anotace:

Aktuálně 7. 10. 2021:

kapacita předmětu je optimálně max. 6 studentů - jedná se o praktický předmět, je nutné se každému studentovi věnovat individuálně. Chybou komunikace s vedením systému je zde uvedena kapacita předmětu: 20. V současné době je studentů 12 (2 nejsou zapsáni v SIS), je tedy dvojnásobně překročena. V tomto počtu není možné zaručit kvalitní výuku. Pokud tedy máte ještě možnost, zvolte si radši jiný předmět.

Cílem předmětu je obeznámit studenty s technickými základy fotografie a naučit je ovládat je do takové míry, aby je byli schopni tvůrčím způsobem využívat. .

Studenti se seznámí s fyzikálně-chemickými základy fotografie - optickými, mechanickými, fotochemickými. Osvojí si zásady exponometrie a praktické senzitometrie.

Poznají hlavní technické fotografické prostředky - snímací (typy fotografických přístrojů, objektivů), osvětlovací (světlo, světelná technika, zdroje světla), měřící (vyhodnocování jasu, osvětlení, jasoměry, luxmetry) i laboratorní techniku (prostředky ke zpracování negativního a pozitivního materiálu) a laboratorní zpracovatelské postupy.

Na výklad budou plynule navazovat praktické úkoly - studenti se naučí ovládat jak snímací techniku (praktické cvičení exponometrie), tak i práce ve fotokomoře - vyvolávání černobílých fotografických filmů, zvětšování fotografií, jejich vyvolávání a konečné zpracování (sušení, retuš). Seznámí se s možnostmi připravovat si speciální fotografické lázně podle receptů. Fyzkikální zákonitosti z oboru optiky a snímací techniky budou ověřeny formou praktických cvičení. Seznámí se s základními druhy historických fotografických technik (kyanotypie, slané papíry, proces VanDyke). Cílem všech cvičení je maximálně porozumět problematice tak, aby bylo možno technické prostředky plně využít při vlastní tvorbě.

Požadavky:

Tématické okruhy předmětu a požadavky znalostí ke zkoušce

Fotografické přístroje

Základní typy klasických přístrojů: s průhledovým hledáčkem, jednooké a dvouooké zrcadlovky, technické přístroje sklopné nebo kardan - na optické tyči. Základní prvky přístroje: objektiv, závěrka, hledáček, expozimetr, transport filmu. Druhy závěrek - centrální, štěrbinová. Dírková komora - princip, kritéria pro dírkový objektiv (průměr vzhledem k velikosti přístroje) Jak se liší digitální fot. přístroje od klasických.

Technické fotografické přístroje

Základní části technického fotografického přístroje a používané příslušenství (nástavce, filtry, kompendia.). Co je obrazový kruh objektivu a proč je jeho velikost důležitá. Jak působí pohyby jednotlivých částí - naklánění, výsuv do výšky nebo do stran. Scheimpflugova podmínka. Prodlužování expozice při fotografování zblízka. Jak se určí hloubka ostrosti.

Citlivý materiál k fotografování

Negativní a inverzní materiály - rozdíl v principu a laboratorním zpracování.

Svitkové filmy, kinofilmy, ploché filmy. Citlivost, zrnitost.

Exponometrie:

Druhy expozimetrů, jasoměrů. Měření odraženého a dopadajícího světla.

Jasové rozsahy různých typů motivů - krajina za slunce, krajina při zatažené obloze, jejich zobrazení na negativní i inverzní materiál. Expoziční pružnost. Reciproční efekt - Schwarzschildův jev, vliv na expozici, využití v praxi. Faktory odraznosti různých ploch. Střední šedá. Šedá tabulka. Práce s jasoměrem, luxmetrem. Práce s kalkulátorem ručního expozimetru. Stupnice citlivosti (ASA, ISO, DIN). Co je světelný poměr a světelný odstup při portrétu, jak se měří. Rozsah jasů v digitální fotografii, histogram. Základní principy zónového systému exponometrie. Expozice při fotografování bleskem - jak funguje směrné číslo blesku.

Černobílý negativní proces:

Vyvolávání černobílého negativu - principy, lázně. Vliv teploty, ředění vývojky, pohyb při vyvolávání. Jak zpracovávat film exponovaný na vyšší citlivost než jmenovitou (senzitometrickou). Jak funguje vyrovnávací vyvolávání, jaké faktory jej ovlivňují. Jak číst senzitometrickou charakteristiku. Vztah hustoty negativu, ostrosti a zrnitosti.

Zvětšování:

Zvětšovací přístroje s kondenzorem nebo s barevnou hlavou - rozdíly v druhu světla a v použití (difuzní nebo směrované). Výměnné objektivy a kondenzory. Restituce sbíhajících se linií.

Černobílý pozitivní proces:

Fotopapíry klasické - barytované nebo RC - jejich stavba. Fotopapíry s proměnnou gradací - princip, práce s filtry ovlivňující gradaci.

Rozdíly ve vyvolávání čb negativu a pozitivu. Expoziční a vyvolávací pružnost v pozitivním procesu.

Procesy s chromovanou želatinou nebo arabskou gumou(ušlechtilé tisky)

jak funguje olejotisk, jak funguje gumotisk

Optika:

Objektivy - rozdíly mezi pevnými objektivy a zoomy. Světelnost, clona, výpočet clonového čísla. Zkreslení: geometrické, perspektivní, poduškovité, soudkovité. Vinětace objektivu. Antireflexní vrstvy. Chromatická vada. Ohyb světla na štěrbině (cloně) - jak ovlivňje zaclonění objektivu ostrost. Hloubka ostrosti - na jakých faktorech závisí, hyperfokální vzdálenost. Co je optický závoj objektivu, reflexy. Princip sluneční clony a kompendia.

Filtry v černobílé fotografii:

Spektrální citlivost černobílé negativní citlivé vrstvy. Princip a funkce filtrů, prodlužovací faktory. Účinek žlutého, oranžového, červeného a modrého filtru. Princip a účinek polarizačního filtru.

Barevná fotografie:

Co je barevná teplota, typické situace (ráno, večer, ve stínu, přímé slunce, slunce pod mrakem). Konverzní filtry. Měření barevné teploty.

Aditivní a subtraktivní skládání barev. Doplňkové barvy. Barevná korekce při barevném pozitivním procesu.

Osnova přednášek:

Náplň předmětu

- Základní články technického procesu klasické analogové fotografie: snímková technika, exponometrie v analogové fotografii, osvětlování portrétu. Černobílý negativní i pozitivní proces teoretické a technické zásady a osvojení si procesu prací ve fotokomoře. Fyzikálně chemické základy fotografie. Optické základy fotografie.

Vše se zřetelem k použití v praxi. Věcným produktem praktické výuky v zimním semestru je ukázková tabule s asi 40 fotografiemi, zhotovenými z různě exponovaných a vyvolaných negativů. K zápočtu v zimním semestru je nutno odevzdat tuto tabuli.

- Letní semestr: cvičení a prokázání znalostí fyzikálně-optických základů fotografie: exponometrie, geometrické a optické zkreslení, optické vady objektivů, ověřování kvality objektivů, vinětace objektivů. Hloubka ostrosti, hyperfokání vzdálenost, pokročilá práce s fotografickým bleskem, použití fotografických optických filtrů. Další rozšíření znalostí fyzikálně-chemických základů fotografie. Konzultace cvičení, příprava na závěrečnou zkoušku. Cvičení jsou realizována přednostně v hodinách výuky, pokud se student významné části výukových hodin ze závažných důvodů nezúčastní, provede cvičení individuálně mimo výuku. K uzavření letního semestru je třeba splnit předepsaná cvičení a absolvovat zkoušku.

Osnova cvičení:

Úkoly pro letní semestr

1. Stabilita držení fotografického přístroje při fotografování delšími časy

Cílem je ověřit si, jak dlouhé časy jsme schopni udržet při fotografování běžným přístrojem z ruky bez stativu. Následně je porovnáme je s časy, které udržíme při použití stabilizátoru použité digitální zrcadlovky.

Fotografujeme s objektivem normální ohniskové vzdálenosti. Časy od 1/30 s do 1/500 s, nejprve bez stabilizátoru, pak se stabilizátorem. U delších času uděláme při jednom času vždy snímků více a pak vybereme ten nejostřejší.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, ostrost obrazu se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

2. Zkoušení objektivů-ostrost - tzv. barákový test:

Cílem je zjistit ostrost kresby objektivů ve středu obrazu a v rozích, závislost na cloně. Zkouší se standardní zoom při třech ohniscích, pak základní objektiv s pevným ohniskem (např. pro Canon 20-70D je to ohnisko 28 mm, pro Canon 5D je to 50 mm). Ve všech případech jednak při plně otevřené cloně, jednak při cloně 8.

Fotografuje se řada střech baráků do úhlopříčky - tak, že hřebeny střech situujeme do úhlopříčky. Obě dvě úhlopříčky - linie hřebenů střech z levého horního rohu do pravého dolního rohu, pak z levého dolního rohu do pravého horního rohu.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, ostrost obrazu se posuzuje na monitoru. Kombinace clony a času nastavujeme manuálně, automatiku nepoužíváme. Zaostřujeme také manuálně. Taktéž u vyvážení bílé nepoužíváme automatiku, ale nastavíme konkrétní stav (denní světlo, zamračeno.) Porovnávané fotografie musí mít stejnou hustotu i barevný odstín (pokud by byla jedna tmavší a kontrastnější než druhá, jevila by se ostřejší).

Termín odevzdání: do konce dubna

3. Snížení ostrosti při vysokých clonách objektivu (ohybový jev):

Cílem je ověřit si, jak funguje u fotografických objektivů ohyb paprsků na štěrbině, k němuž dochází u fotografického objektivu při větším zaclonění. Zobrazujeme scénu s dobře rozlišitelnými detaily, třeba střechy domů s anténami, nebo třeba fasády domů s okny.

Porovnává se ostrost ve středu obrazu při cloně asi 6,7 s ostrostí při cloně 16 nebo 22 (podle toho, jestli objektiv umožňuje nastavit clonu 22 nebo jen 16). Veškerá nastavení fotoaparátu jsou manuální (zaostření, expozice, vyvážení bílé). Porovnávané obrázky musí mít zcela stejnou expozici! Uděláme tedy raději řadu expozic.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, ostrost obrazu se posuzuje na monitoru při značném (u obou obrázků stejném) zvětšení.

Termín odevzdání: do konce dubna

4. Soudkovité a poduškovité zkreslení objektivů:

Cílem je poznat soudkovité a poduškovité zkreslení objektivů, které konkrétně my používáme.

Rovná hrana motivu, například linie střech, se umístí do kraje (delší strany obrazu) záběru. Zkouší se standardní zoom při třech ohniscích, porovnává se se základním objektivem s pevným ohniskem. Zkreslení je nevíce patrné, když je linie u kraje obrazu.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

5. Geometrické zkreslení:

Cílem je poznat míru geometrického zkreslení předmětů v krajích obrazu při fotografování objektivy různých ohnisek. Fotografuje se kulatý předmět tak, že se umístí jednak do středu obrazu, jednak do rohů (kulatý předmět by měl být 3D - např. pingpongový nebo tenisový míček, kopací míč.).

Fotografuje se se zoomem při 3 ohniscích: při nastavení na krátkou ohniskovou vzdálenost, na normální ohniskovou vzdálenost a na delší ohniskovou vzdálenost. Velikost fotografovaného kulatého předmětu byla měla být na všech snímcích přibližně stejná - budeme tedy muset při různých ohniscích měnit vzdálenost fotografování.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

6. Perspektivní zkreslení při portrétu:

Cílem je poznat perspektivní zkreslení při fotografování portrétu různými objektivy.

Fotografuje se hlava člověka na výšku tak, aby zabírala nejméně ? obrazu.

Použije se širokoúhlé ohnisko objektivu, normální, delší (teleobjektiv). Velikost hlavy by měla být na všech snímcích přibližně stejná - budeme tedy muset při různých ohniscích měnit vzdálenost fotografování.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

7. Chromatická vada objektivů:

a) Cílem je poznat míru chromatické vady objektivů, které konkrétně my používáme, při fotografování v různých světelných situacích. Závislost na cloně - snímek při plně otevřené cloně a pak při cloně 8. Chromatická vada se projeví nejvíce v rozích obrazu u motivů fotografovaných proti velmi jasnému pozadí - např. stromy ve stínu proti zatažené obloze, střechy domů s anténami proti zatažené obloze. Pro porovnání pořídíme též jiný motiv osvětlený sluncem proti jasné modré obloze.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

b) Ukázka kompenzace chromatické vady pomocí softwaru fotografického přístroje (pokud to umožňuje), jednak pomocí grafického editoru pro úpravu fotografií.

Termín odevzdání: do konce dubna

8. Reflexy na plochách čoček objektivu:

Cílem je poznat chování objektivů, které my konkrétně používáme, při fotografování v protisvětle. Jednak při plně otevřené cloně objektivu, jednak při cloně 11. Vyzkoušet jednak standardní zoom, jednak základní objektiv s normálním ohniskem. Vybere se takový motiv, aby byly reflexy jasně vidět (reflexy jsou patrné zvláště v tmavých částech motivu).

Pracuje se s digitální zrcadlovkou na stativu, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

9. Slunce v záběru:

Cílem je poznat chování objektivů, které my konkrétně používáme, při zobrazování extrémně jasného motivu.

Fotografuje se slunce nízko nad obzorem - těsně po východu nebo těsně před západem. Jednak při plně otevřené cloně, jednak při cloně 16. Oba dva případy při několika různých expozicích. Vyzkoušet jednak standardní zoom, jednak základní objektiv s normálním ohniskem.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

10. Účinek sluneční clony a kompendia:

Cílem je poznat účinek sluneční clony a kompendia, poznat jejich rozdílný účinek.

Intenzivní světelný zdroj těsně mimo záběr (třeba slunce venku nebo v interiéru silná holá žárovka).

Nejdříve snímek bez sluneční clony.

Následně se použije sluneční clona určená pro daný typ objektivu.

Při zcela stejném záběru pak ukázka zaclonění svítícího zdroje mimo záběr plochou černou deskou (formátu nejméně A5) přidrženou dále od objektivu, těsně mimo záběr (simulace kompendia).

Pracuje se s digitální zrcadlovkou na stativu, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

11. Vinětace objektivu:

Cílem je poznat velikost úbytku světla ke krajům obrazu.

Fotografuje se rovnoměrně osvětlená plocha expozicí dle údajů expozimetru (na střední šedou).

Jednak zoomem při třech ohniscích při plně otevřené cloně, pak při cloně 11.

Poté základním objektivem pevné ohniskové vzdálenosti při plně otevřené cloně a pak při cloně 11.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

12. Kontrola místa zostření:

Cílem je prověření správnosti automatického zaostřování použitého fotografického přístroje.

Fotografuje se např. stůl z šikmého úhlu, na němž jsou položeny malé předměty (třeba tužky), rovnoměrně od sebe vzdáleny. Označí se místo zaostření. Pro porovnání zaostříme též manuálně.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

13. Bokeh

Cílem je poznat jak zobrazuje použitý objektiv podrobnosti obsažené v rozostřeném pozadí. Objektiv delší ohniskové vzdálenosti, rozdíl mezi zoomem a pevným ohniskem při stejném motivu, expozici a ohniskové vzdálenosti. Fotografujeme při cloně 5,6.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

14. Hloubka ostrosti:

Cílem je ukázat závislost hloubky ostrosti na ohniskové vzdálenosti objektivu, na cloně a na vzdálenosti zaostření.

a) Závislost na ohniskové vzdálenosti:

Použije se zoom, fotografuje se v exteriéru scéna s členitým popředím i pozadím (například dlouhé zábradlí, řada baráků nebo aut v ulici.). Stejný motiv se fotografuje jednou s krátkým ohniskem, po druhé se středním ohniskem, po třetí s dlouhým ohniskem. Zaostřeno vždy na vzdálenost 5m, fotografuje se při cloně 5,6 nebo 8.

b) Závislost na cloně:

Vybere se motiv s členitými prvky v popředí i v pozadí. Použijeme objektiv základní (normální) ohniskové vzdálenosti, zaostříme na vzdálenost 5 m. Stejný motiv fotografujeme jednou s clonou 4, po druhé s clonou 8, po třetí s clonou 16.

c) Závislost na vzdálenosti zaostření:

Vybere se motiv s členitými prvky v popředí i v pozadí. Základní (normální) ohnisková vzdálenost, clona 4. Zaostřeno jednou na 2 m, po druhé na 5 m, potřetí na nekonečno.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce dubna

15. Hyperfokální vzdálenost:

Cílem je zjistit nejbližší možnou vzdálenost, na níž je třeba objektiv zaostřit, abychom dosáhli při cloně 8 hloubky ostrosti až do nekonečna. Základní pevný objektiv. Pracuje se při cloně 8.

Kombinace clony a času a zaostření nastavujeme manuálně, automatiku nepoužíváme. K zaostření používáme stupnici vzdáleností na objektivu, zakreslíme si na papír přesně stav zaostřovací značky vůči hodnotám vzdáleností na obrubě objektivu. Pořídíme řadu snímků s různě nastavenou vzdáleností zaostření od nekonečna až do 3 m. Do zápisníku si zakreslíme k číslu každého snímku, jaká byla poloha zaostřovací značky objektivu vůči stupnici vzdáleností na obrubě objektivu. Porovnávané fotografie musí mít stejnou hustotu. Nutno použít objektiv, který je možno zaostřovat manuálně a má vyznačenu stupnici vzdáleností zaostření (např. Canon 1,8/50). Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru

Termín odevzdání: do konce dubna

16. Šedá tabulka na histogramu (provést nejlépe v ateliéru NTM):

Cílem je poznat, jak vypadá histogram při fotografování šedé tabulky. Zapamatujeme si polohu bílé, černé i šedých odstínů tabulky zobrazených na histogramu správně exponovaného snímku. Pořídíme též podexpozici a přeexpozici o 2 EV.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru. Kombinace clony a času nastavujeme manuálně, automatiku nepoužíváme.

Termín odevzdání: do konce května

17. Histogram bílé plochy při různých expozicích:

Cílem je ukázat, jak se jeví bílá plocha na histogramu při různých expozicích. Provede se řada expozic od -3EV až po +3EV oproti střední šedé (údaj expozimetru). Střední šedou vytvoří automatika fotoaparátu při standardním měření a exponování jakékoli neutrální (bílé, šedé, černé) plochy.

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce května

18. Barevná tabulka při různých expozicích (provést nejlépe v ateliéru NTM)

1. Fotografuje se barevná tabulka řadou expozic od -3 EV až do +3EV, oproti správně exponované. Nastavíme RAW + JPG. Nastaví se citlivost 100 ISO. Ze všech snímků se snažíme následnou úpravou v grafickém editoru získat normální věrnou reprodukci tabulky. Korekce provedeme nejprve z JPG, pak ze záběrů pořízených v RAW. Porovnáváme barevné podání tabulky, zobrazení šedých polí stupnice a jejich šum u všech získaných fotografií.

2. Když barevnou tabulku vyfotografujeme řadou expozic při 100 ISO, změníme nastavení ISO na 800. Bude třeba snížit osvětlení, vyfotografujeme opět řadou od -3 EV až do +3EV. Fotografujeme opět v JPG + RAW. Na monitoru pak porovnáme strukturu obrázku fotografovaného při 100 ISO expozicí -3EV - opraveného z RAW do správné hustoty, se strukturou obrázku fotografovaného přímo při 800 ISO expozicí +-0.

Termín odevzdání: do konce května

19. Světelné poměry sluncem osvětleného motivu:

Cílem je poznat poměry jasů běžného sluncem osvětleného motivu a jejich zobrazení na hotovém obraze na monitoru.

Fotografuje se scéna osvětlená jasným slunečním světlem se světlými i tmavými objekty. Scéna by měla také obsahovat rozměrnější a hlubší stíny od objektů. Před snímkem se proměří jasy klíčových prvků motivu expozimetrem nastaveným na bodové měření (nejméně 7 bodů, proměří se nejhlubší stíny i nejjasnější světla). Naměřené hodnoty se zakreslí do náčrtku na papír se siluetami základních objektů motivu. Vyznačí se místo motivu, které přibližně odpovídá střední šedé (a tedy expozici, kterou daný záběr nakonec vyfotografujeme).

Pracuje se s digitální zrcadlovkou nastavenou na bodové měření. Měříme s expozičním režimem priorita clony (Av). Hodnotu clony a hodnotu ISO nastavíme tak, aby nám naměřené časy v celém rozsahu jasů vycházely měřitelné. Potřebujeme tedy pořídit záběr scény správnou expozicí. Pro jistotu tedy uděláme expozic více - s manuálním nastavením clony a času. Při odevzdávání práce je nutný náčrtek sledovaných bodů v motivu. Body zakreslené při fotografování se vyhodnocují na monitoru - ve sledovaných bodech motivu hodnotíme subjektivně jejich zobrazení na monitoru a objektivně zjišťujeme hodnoty R,G,B.

Termín odevzdání: do konce května

20. Světelné poměry motivu při zatažené obloze:

Podobně jako v předchozím případě, rozdíl je jenom v osvětlení motivu. Cílem je poznat poměry jasů běžného motivu při zatažené obloze. Před snímkem se proměří jasy expozimetrem nastaveným na bodové měření (nejméně 7 bodů, nejhlubší stíny i nejjasnější světla). Naměřené hodnoty se zakreslí do náčrtku na papír. Ostatní stejně jako v předchozím případě (úloha č. 19).

Termín odevzdání: do konce května

21. Světelné poměry při fotografování bleskem - ovlivnění tonality pozadí:

Cílem je prokázat schopnost cíleně ovlivnit tonalitu pozadí při fotografování bleskem.

Fotografuje se objektivem základní ohniskové vzdálenosti, hlavní motiv je v popředí, vzdálen si 1,5 m od fotoaparátu. Předměty v pozadí jsou vzdáleny alespoň 5 m od fotoaparátu. Hlavní motiv je exponován tak, aby bylo dosaženo normální tonality. Pozadí je exponováno

A. správně (přibližně ve stejné hustotě jako motiv v popředí),

B. clonou o 1EV vyšší (pozadí je tmavší než motiv),

C. clonou o 2EV vyšší (pozadí je tedy ještě více tmavší).

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce května

Tahle úloha vyžaduje trochu více znalostí o principu fungování blesku ve spojení s přirozeným světlem. Doporučuje se prostudovat kapitolu o práci s bleskem v knize:

Roman Pihan: Mistroství práce se světlem (IDIF, 2008)

22. Světelné poměry při fotografování bleskem - ovlivnění tonality popředí:

Cílem je prokázat schopnost cíleně ovlivnit tonalitu popředí při fotografování bleskem.

Hlavní motiv v popředí je ve stínu, pozadí je podáno ve správné tonalitě - je tedy světlejší než motiv v popředí. Vhodný je třeba portrét, pozadí by mělo být vzdáleno od motivu alespoň 5 metrů.

A. Bez blesku - expozici volíme na pozadí, motiv v popředí vychází tmavší než je pozadí

B. S bleskem - expozici volíme na pozadí, motiv v popředí dosvětlíme bleskem přibližně na stejnou tonalitu jako je pozadí.

C. S bleskem - expozici volíme na pozadí, motiv v popředí dosvětlíme bleskem s intenzitou o - 1EV nižší než v případě B

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru.

Termín odevzdání: do konce května

Tahle úloha vyžaduje trochu více znalostí o principu fungování blesku ve spojení s přirozeným světlem. Doporučuje se prostudovat kapitolu o práci s bleskem v knize:

Roman Pihan: Mistroství práce se světlem (IDIF, 2008)

23. Polarizační filtr při fotografování lesknoucích se předmětů

Cílem je poznat účinek polarizačního filtru při fotografování lesků na předmětech.

Fotografuje se lesknoucí se skleněná plocha.

A. bez filtru

B. s filtrem - odstranění rušivého lesku vhodným natočením polarizačního filtru

Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru. Doporučuji udělat více expozic, abychom si zajistili, že obrázky A a B budou mít stejnou hustotu (polarizační filtr vyžaduje prodloužit expozici asi 3x).

Termín odevzdání: do konce května

24. Polarizační filtr při fotografování krajiny

Cílem je poznat chování polarizačního filtru při fotografování sluncem osvětlené krajiny s modrou oblohou.

Fotografuje se sluncem osvětlená krajina, obloha jasná nebo s oblaky. Vítána je i krajina s vodní hladinou - možnost ukázat chování polarizačního filtru v případě vodní hladiny. Pracuje se s digitální zrcadlovkou, výsledek se posuzuje na monitoru. Porovnává se obrázek bez filtru a s filtrem. Doporučuji udělat více expozic, abychom si zajistili, že porovnávané obrázky (s filtrem a bez filtru) budou mít stejnou hustotu.

Termín odevzdání: do konce května

Doporučuji všechny úkoly si předem pečlivě promyslet a naplánovat tak, abyste během jednoho pracovního výletu mohli realizovat většinu cvičení. Upřednostňuje se práce se stavivem. Většinou bude třeba nastavovat kombinaci clony a času, zaostření i vyvážení bílé manuálně. Porovnávané obrázky musí mít kromě té jedné sledované veličiny zcela totožný vzhled!

O každém úkonu si veďte podrobné poznámky do kapesního zápisníku, zapisujte si do něj vždy čísla příslušných snímků.

U složitějších úkolů se vyplatí mít napsaný na papíře postup předem a pracovat již jen podle předem vytvořeného seznamu úkonů.

Přeji mnoho úspěchů a rychlý postup v práci.

Tomáš Štanzel

Cíle studia:
Studijní materiály:

Studijní literatura:

Ján Šmok - Umělé světlo ve fotografii. SNTL, Praha, 1978

Ján Šmok: Začněte fotografovat. SNTL, Praha, 1983

Ludvík Baran: Portrét ve fotografii. Orbis, 1969

Jaroslav Kulhánek: Černobílá fotografie. Orbis, 1972

Petr Tausk a kol.: Praktická fotografie. SNTL, 1973

Velkoborský, P., Vermouzek, P.: Exponometrie. Computer Press, Brno, 2006

Štanzel, T.: Aplikace bodové exponometrie v amatérské praxi ,ČsF 10/85 (Československá fotografie)

Štanzel, T.: Maximální využití citlivosti černobílých negativních materiálů, ČsF 12/85

Štanzel, T.: Zpracování černobílého negativu - 12 dílný seriál článků, ČsF 4 - 12/1991, ČsF 1992/1,1992/2 - 3

Štanzel, T.: Černobílé negativní materiály na našem trhu - 9 dílný seriál testů materiálů, ČsF 1993/1 - 9

Štanzel, T.: Historické fotografické techniky, časopis PhotoArt, 4 - 12/ 2007 - 9 dílný seriál článků, Praha, 2007

Štanzel, T., Vávrová,P. : Sborník historická fotografie: Historické fotografie v muzeích a archivech, 80 stran, Národní archiv v Praze, 2010

http://www.alternativephotography.com/wp/

http://unblinkingeye.com/, http://www.ntm.cz/projekty/fototechniky/cs/index.php?text=one, http://fototechniky.cz/

Roman Pihan: MIstrovství práce s DSLR (IDIF, 2008 nebo pozdější vydání)

Roman Pihan: Mistrovství práce se světlem IDIF 2008 nebo pozdější vydání)

Studijní pomůcky:

Jednooká zrcadlovka na klasický kinofilm, zařízení fotokomory, chemikálie ke zpracování černobílého fotografického materiálu. Digitální fotografická technika základní úrovně.

Webová stránka předmětu:
Poznámka:
Rozvrh na zimní semestr 2021/2022:
Rozvrh zatím není připraven
Rozvrh na letní semestr 2021/2022:
Rozvrh zatím není připraven
Předmět je součástí následujících studijních plánů:
Platnost dat k 13. 8. 2022
Aktualizace výše uvedených informací naleznete na adrese http://sp.vsup.cz/cs/predmet1641.html